Povězme si dnes více ohledně dynamiky tedy síly úhozu. Je známo, že se hudba skládá z tónové výšky, délky, barvy a síly (dynamiky). O tónových výškách jsme si již něco pověděli v článku Notová abeceda a stejně tak v článku Vyklepu z tebe duši jsme si ujasnili délky not. Barvou tónu se myslí druh hudebního nástroje (fagot má jinou barvu než třeba kytara). Nyní stojíme před poslední z důležitých bodů, kterému se budeme v dnešním článku věnovat a tím je dynamika.
Dynamiku chápejme jako prostředek pro tvorbu hudebního napětí. Jakmile bychom ji vypustili a to často můžeme slyšet u začátečníků, hudba přestane mít tzv. "tah" a posluchač ztrácí pozornost při poslechu. Dalším přikladem je stavba frází, které jsme se věnovali v tomto článku Fráze je jako slovní věta, bez dynamického konceptu se správné "vystavění" fráze neobejde.Pojďme se nyní podívat detailněji na rozdělení dynamických znamének. V základu máme tři typy "p" (piano - slabě). "mf" (mezzoforte - středně silně), "f" (forte - silně). Ostatní dynamická znaménka jsou jen odvozeninami těchto tří typů.
Uveďme si znaménka dynamiky od nejslabší po nejsilnější:
pp (pianissimo, velmi slabě)
p (piano, slabě)
mp (mezzopiano, středně slabě)
mf (mezzoforte, středně silně)
f (forte, silně)
ff (fortissimo, velmi silně)
Znaménka zesilování a zeslabování
Abychom teorii dynamiky probrali úplně, nesmíme opomenout dynamická znaménka zesilovaní (obr.1) a zeslabování (obr. 2).
obr.1 
obr. 2 
obr. 2 Tyto znaménka se dají slovně označit crescendo (cresc.), čti "krešendo" nebo decrescendo (decresc.), čti "dekrešendo".
Někdy se můžete setkat se slovem diminuendo (dim.), které nám značí zeslabovat a zpomalovat.
Polyfonní hudba
Pokud se věnujeme hře polyfonní hudby (nejčastěji užívané v Baroku), nesmíme opomenout dynamické odstínění jednotlivých hlasů. Nejvíce slyšitelný je soprán. Poté bychom měli o stupínek níže šlyšet bas a vnitřní hlasy alt a tenor by měly být slyšeny nejméně. Tento způsob využití dynamiky je pro plastičnost jednotlivých hlasů stěžejní.
Diskuse k článku zde.
