Roztřepané ruce a bušící srdce. Kdo to nezná neví, jak může stres z veřejného vystoupení zhoršit výsledek mnohdy až o 50%. Přitom jsme skladbu hráli téměř tisíckrát, ale příjde více lidí, kterým chceme skladbu přehrát a ejhle … Vše se rázem zamlží a my se začneme ve skladbě ztrácet. Mnohdy během hry přemýšlíme kdo nás vlastně poslouchá a kolik přišlo lidí atd…
1) Musím mít ke skladbě kladný vztah a rád se k ní vracet. Pokud je to má srdcová záležitost, stres je v tomto případě spíše jakési povzbuzení při hře. To znamená, hrejte věci co vás naplňují.
2) Dále byste samozřejmě měli skladbu umět hrát od kteréhokoli místa. Tento způsob vám zaručí důvěru a oporu v interpretaci.
3) Přehrejte si skladbu v pomalém tempu a uvědomujte si všechny detaily. Tímto pomůžete motorice i paměti.
4) Když mě tréma hodně svazovala, zkousel jsem vizualní představivost. Člověk si sedne pohodlně do křesla a uvede se do relaxace. Poté si představuje koncert a vlastní vystoupení. Pocit, který v něm představivost vzbuzuje pouze sleduje a nenechává se ním unášet. Snaží se situaci jen pozorovat a vnímat trému. Tento způsob vřele doporučuji, osobně mi hodně pomohl.
5) Poslouchejte co hrajete. Toto pravidlo by mozná mělo být jako první. Klavíristé často řesí jestli vypadají dobře, kolik přišlo lidí, jesli někdo pokašlává atd. Upřete pozornost na hudbu a ona vás sama povede. Vždyť jste skladbu hráli už stokrát – jenom se uvolněte a užíjte si to!
Máte nějaké zkušenosti s trémou? Jak ji zvládáte?
Diskuze k článku zde.
