S tímto tématem jsem si dlouhou dobu lámal hlavu. Je to totiž trochu složitější. Jedna z nejdůležitějších věcí je, proč na piano hrajeme? Jaký je náš cíl? Pokud si na toto odpovíme usnadní se naše rozhodování. Pojďme si rozdělit klavíristy do tří kategorií podle doby cvičení.
PROFESIONÁLOVÉ – cvičí 3 – 7h denně
AMATÉŘI – 1h – 2h
RELAXÉŘI – 5min – 30min
Samozřejmě, že každý z této skupiny svými cíly tíhne k jinému využívání času pro nacvičení skladeb. Další pravdou je, že každý jinak efektivně využívá svůj čas. Někdo se do cvičení tak zabere, že se za tři hodiny otřepe a zjistí, že vlastně nic nenacvičil spíše hrál pro radost a relax. Cvičení tedy není „hraní pro radost“, ale efektivní koncentrovaná a namáhavá práce.
Já to řeším po svém. Někde jsem četl, že dospělý člověk vydrží maximální koncentrovanost cca 25min. Proto si dělám po 30 minutách přestavky. Dám si čaj, přečtu si noviny a nebo jdu chvíli na vzduch. Důležité je, aby přestávka nebyla příliš dlouhá. Potom bychom z naší „nálady“ cvičit, mohli lehce vypadnout. Ze zkušenosti mám ověřeno, že mozek při využívání přestávek vydrží svěží i několik hodin. Toto pravidlo 30 minut se dá aplikovat takřka na cokoli co vyžaduje pozornost. Pokud dobře neodpočíváte, lehce sklouznete k hraní „jen tak pro radost“ (nic proti tomu…).
Diskuze k článku zde.
