Jakým způsobem cvičíme skladbu, abychom si ji dobře zapamatovali? V minulém díle Hra na klavír zpaměti I. jsme si popsali, s jakými druhy pamětí náš mozek pracuje. Připoměňme si druhy pamětí, které jsou pro správnou hru na klavír podstatné.
Paměť logická slouží například pro lepší zapamatování ustálených harmonických postupů T-S-D-T (tónika-subdominanta-dominanta-tónika). Dále máme paměť motorickou, které nám pomáhá pamatovat si pohyb prstu, ruky nebo zápěstí. Paměť vizuální nám pomáhá na základě obrazu ruky a kláves, zahrát daný úsek ve skladbě. Nakonec jsme si napsali něco o paměti melodicko-rytmické, která nám napomáhá pomocí sluchu zahrát správné noty.
V našem druhém díle si přiblížíme aspekty hry na klavír, zaměřujících se na konkrétnější návody, jak prakticky nacvičit problémové místa ve skladbě. Podíváme se na tzv. "berličky", jejichž využitím dosáhneme přesnějšího zapamatování skladby.
Záchytné body ve skladbě
Pokud hrajeme jednostránkovou nebo desetistránkovou skladbu, měli bychom si ji formálně rozdělit na několik dílů. Tyto díly nám napomáhají ve cvičení a celkové orientaci ve skladbě. Každá skladba se skládá z několika dílů, které si očíslujeme 1, 2, 3 ... a nebo A, B, C ... Při cvičení pak například víme, že máme ještě zabrat na dílech 3 a 5. Toto nám šetří čas a dovoluje nám kontrolovat efektivitu času při hraní na klavír.
Opakování daných úseků
Pokud si zvolímě dělení skladby na úseky, měli bychom se zaměřit na problémová místa. Například vím, že při přechodu na 3. část ve skladbě dělám stále chyby. Zaměřím se tedy na 3. část skladby a tu hraji třeba 20x až 100x podle náročnosti. Jakmile přehrávám skladbu celou, tak místa, které mi dlouho nešla, rázem přehraji bez větších problémů. Tento způsob nacvičení skladeb využíval i Mozart. Používal dvě krabicky a po správném zahrání předělal jeden lístek z první krabičky do druhé. Tím docílil toho, že i nejsložitější pasáže skladeb zahrál s lehkostí a bravurností.
Čtení skladby bez klavíru s pohybem prstů
Pokud často cestujete a nebo prostě nechcete trávit čas jen u klavíru, doporučuji využít tuto možnost. Jedná se o přístup, který jsem se dočetl v knize ruského klavírní pedagoga. Pohodlně se usaďte do křesla a vezměte si skladbu, kteou právě cvičíte. Protože ji již trochu znáte, zkuste si ji představovat a zpívat v duchu. Aby si mozek informace lépe pamatoval, zaměřte se i na to, aby prsty rukou dostávaly správné signály pro pohyb a také s nimi skladbu projděte. Pokud spojíte sluchovou představu s pohybem prstů, dosáhnete velice dobrých výsledků při reálné hře. Kniha ruského pedagoga dokonce píše, že při výzkumu dosahovaly děti cvičící touto technikou lepších výsledků, než děti, které drilovaly hru na klavír jen s pomocí klavíru a bez představivosti.
Přehrávání skladby v mysli bez not
Dalším způsobem, jak variovat nacvičení skladby na klavír je využití vaší představivosti. Stejně jako předešlé cvičení se tímto posiluje představivost, avšak bez not. Tento způsob nácviku skladby nesporně nejvíc podporuje obrazotvornost s hudebním vnímáním. Člověk je donucen všechny informace čerpat na základě paměti a sluchové představy. Usedněte tedy do křesla a nechejte cvičenou skladbu zaznít ve vaší hlavě. Buďte však obezřetní a každou chybu a nebo nepřesnost opravujte na klavíru nebo pohledem do notového zápisu.
Diskuse k článku: zde
