Těžko se slovy popisuje tak typický zvukový prostředek jakým je klavírní úhoz. V každém případě, zkusme se na tuto problematiku více zaměřit a naleznout pro nás důležité poznatky,které nám mohou napomoci v práci u klavíru.
Je jisté, že klavírní tón je u každého hráče trochu rozdílný. Mohli bychom říci, že záleží na fyzických dispozicích klavíristy a nebo způsobu,
jakým pracuje s přenášením váhy rukou. Dalším faktorem může být uvolněnost a nebo naopak napětí při hře, způsob sezení u klavíru a samozřejmě velikost ruky případně tloušťka prstů (poslední z uvedeného rozhodně neznamená, že by hráč s menším rozpětím ruky nemohl plně hrát na klavír, jak se mezi začátečníky traduje...)
V zásadě rozlišujeme dva druhy klavírního úhozu, které jsem si pracovně pojmenoval Mozartovský a Beethovenovský. Toto rozdělení je založeno na praci s přenášením váhy rukou při hře.
Dělení:
"Mozartovský úhoz" jsou lehce nadzvednuté ruce, kde zvukovost tónu je řízena tzv. drobnou technikou z prstů. Vzniká lehký, třpytivý a vzdušný tón. Tímto způsobem je hrána většina klasicistní klavírní literatury. Technika hry tak může dosahovat nejrychlejších temp a brilantností. Touto technikou jsou hrány stupnice, běhy, licky (v jazzu - opakující se patterny) aj. Co se týká dynamiky (hlasitosti hry), pohybuje se tento typ úhozu maximálně do hladiny "mezzoforte" (středně silně).
Příklad "Mozartovského úhozu" v podání vynikajícího pianisty Horowitze.
"Beethovenovský úhoz" je hrán celoh váhou ruky vycházející až z ramenního kloubu. Vzniklý tón je pevný, těžký a silný. Ve výsledku je oproti "Mozartovskému úhozu" pomalejší, těžkopádnější a méně technický. Uživáme ho při hře v pomalých tempech při vynášení hlavní melodie nebo při hře zvučných akordů (např. Čajkovského klavirní koncert Bbmoll). Dynamicky se dostáváme do síly "forte" (silně).
Příklad "Beethovenovského úhozu" v podání stejného interpreta - Horowitze.
Jak vidíte, rozdíly těchto dvou přístupů jsou veliké. Často se stává, že techniku úhozu musíte několikrát během hry měnit a přispůsobovat ji okolnostem ve skladbě. Dalo by se říci, že pokud klavírista plně pochopí a zažije typy klavírních úhozů, má z poloviny vyhráno.
Diskuse k článku zde.
