Užití akordů
Akordy používáme k doprovodu skladeb levou rukou a napomáhají nám k bohatšímu zvuku podporujícímu melodii v pravé. U mnoha populárních skladeb již neuvidíme vypsanou levou ruku, ale právě jen akordickou značku, symbolizující, jak melodii doplnit. Chce to samozřejmě cvik, ale po chvíli člověk pozná, že používání akordů značně zjednodušuje hru na klavír. Akordy se mimochodem také používají k doplnění melodie v pravé ruce.
Akordy se hojně používají již od počátků hudby a dodávají jí bohatost a plnost. Akordů je několik typů či druhů a my si je postupně probereme všechny od kvintakordů až po akordy tercdecimové, které využívají všechny tóny stupnice.
Dělení akordů podle stavby
Nejčastější složení akordů je terciové. To znamená, že mezi jednotlivými tóny akordu jsou vzdálenosti tercií a to buď velkých a nebo malých (viz články Intervaly základní a Intervaly odvozené). Terciová stavba však není jedinou možnou variantou. V impresionismu se hojně používaly akordy kvartové, kvintové a někdy i sekundové. V jazzové hudbě jsou často používány akordy kvartové. Této problematice se budeme věnovat někdy jindy a nyní se více zasoustředíme na stavbu terciovou, která se v evropské hudbě užívá z 95%.
Základní akordy
Akordy můžeme v základu dělit na
- Durové akordy, jejichž označení je např. C dur (C) s tóny c-e-g. Složení intervalů obsahuje v.3 + m.3. (velká tercie + malá tercie).
- Mollové akordy s označením např. Cmoll (Cm, Cmi, C-) s tóny c-eb-g. S intervaly m.3 + v.3.
- Zmenšené akordy, které označujeme např. Cdim (C°, Cdim, Cm5b) s tóny c-eb-gb. S Intervaly m.3 + m.3.
- Zvětšené akordy označujeme např. Caug (C+, C5+) s tóny c-e-g#. Intervaly v.3 + v.3.
Na závěr:
Diskuse k článku zde.
