pianoFORTE.cz

Adresa článku: http://pianoforte.cz/cs/chci-hrat-na-piano/jaky-zvolit-hudebni-nastroj

Ráda bych coby učitelka klavíru přidala pár užitečných dodatků ke koupi klavíru. Pokud se rodiče rozhodnou přihlásit dítě do ZUŠ na klavír, bylo by dobré mít doma na cvičení skutečný akustický klavír, ne keybord. Důvod? Dítě se neučí pouze zmačknout správným prstem správnou klávesu ve správný čas, ale učí se dotýkat se nástoje, tvořit tón, hrát na klavír pěkným zvukem. To jde jedině na akustickém (= neelektrickém) nástroji. Je to dáno mechanikou klavíru (chodem klaviatury), přítomností alikvotních tónů, které velmi obohacují zvuk klavíru. Elektrický nástroj toto nemá a chod klaviatury bývá často jiný než u klavíru - nižší ponor kláves, lehčí chod klaviatury (to může mít samozřejmě i akustický klavír - každý nástroj je jiný - ale rozdíl není tak velký ve srovnání s el. nástrojem). Pokud mám ve třídě žáky, kteří cvičí na klavír, a jiné, kteří cvičí na keybord, už po půl roce na třídním koncertě je bezpečně poznat, které dítě na co cvičí - žáci cvičící na keybord jsou znatelně na nižší úrovni. Navíc i v hodinách jim často dělá problém přizpůsobit se akustickému klavíru, když na něj doma nemají možnost cvičit.
Proto rodičům svých žáků vždy říkám: kupte starší pianino, pokud dítě za rok či dva skončí, můžete ho téměř vždy za stejnou cenu prodat (ceny starších akustických klavíru jdou spíš nahoru s postupem času), pokud koupíte keybord, nebude mít dítě tak dobré výsledky v hraní a za dva roky nástroj prodáte možná i jen za poloviční cenu, protože elektronika jde dnes velmi rychle kupředu ve vývoji. Mezistupněm je clavinova (= el. klavír), která je však dobrá spíš pro starší zkušenější hráče, kteří už mají vypěstované správné tvoření tónu.

Díky "Pianolka" za příspěvek.
Je pravdou, že jsou obecně dva tábory. V prvním jsou klavíristé s výchovou na klasickém klavíru a v tom druhém tzv. digitální děti. Obecně se nepřikládám k žádné větvi, protože obě mají své pro a proti.

K první větvi:
PROTI: Doba se mění a zrychluje. Lidé nejsou ochotni kupovat velký hudební nástroj, draze jej nechávat stěhovat a ladit. Nehledě k tomu, že v 90% si nemůže rodina dovolit nový nástroj a uchyluje se k tzv. alternativám starožitných kousků...
PRO: Téměř bez debat je fakt, že vývoj klavíristovy ruky se na klasickém akustickém nástroji kvalitně vyvíjí. A samozřejmě alikvóty (neboli shorky, tóny které souzní s fundamentálem) jsou přínosem pro vývoj sluchu a celkového pocitu z hudby.

K druhé větvi:
PROTI: Pokud nejde doslova o drahý nástroj, zvuk je umělý a suchý. Klaviatura je na keyboardech opravdu k ničemu. Pokud se totiž na keyboard chcete něco naučit, tak na klasickém pianu si to nezahrajete a nebo jen z obtížemi....
PRO: Lehkost přenosu (unese jeden člověk). V dražších variantách důraz na kvalitu zvuku, která je téměř srovnatelná s akustickým nástrojem. U digitálních klavírů se dokonce vyvažuje klaviatura, kdy vrchní tóny jdou lehčeji a spodní težce. I alikvóty se řeší. Velká možnost zvukového dobrodružství (varhany, kytara, flétna, housle aj.) a jiných "srandiček".

To co tady píšete je zavádějící
Je vidět že máte zkušenosti jen s keyboardy nižších tříd
Například muj syntetizér Yamaha Motif XS8(v česku by vás nový přišel na 80 000).Dokáže emulovat velice realisticky zvuk piana a klaviaturu má lepší jak kdejaký normální klavír.
To s těmi vyššímy harmonickými frekvencemi je už překonaná věc.
Samozřejmě že na keyboardu za 12 000 bude stejny zvuk na celou delku klaviatury i dynamiku.
Na dražších syntetizerech a digitalních klavírech se zvuk syntezuje ne z jednoho,ale ze třeba osmi vzorku najednou,ktere mění hlasitost a vlastnosti podle uhozu a místa na klaviatuře (maji jiny zvuk pro spodní oktavu,prostřední dve oktavy,jiny pro forte,pianissimo).Tyhle vzorky se navzájem kombinují takže jde dosahnout velice realistickeho tonu

Hmatově ani zvukově se zatím žádný elektrický/digitální klavír nemůže rovnat dobrému akustickému nástroji, na němž hodláme kvalitně interpretovat klasickou hudbu. Elektrické nástroje nám mohou pomoct ve cvičení (když např. akustické nástroje na VŠ či konzervatořích jsou již obsazené, případně když chceme cvičit v noci do sluchátek, abychom nerušili sousedy), avšak zkušený posluchač má větší umělecký zážitek ze hry na akustický nástroj, totéž platí o hráči. Oblast populární hudby má pravděpodobně jiná estetická kritéria, to už je však oblast mimo mé působení.

Elektrická piana do dvaceti tisíc jsou opravdu většinou velmi špatná jak po zvukové stránce, tak po klaviaturní. Zrovna teď jsem byl v jednom hudebním obchodě, kde jsem tyto piana zkoušel a ani jedno by mne ani trochu neuspokojilo. Začátečníkovi to možná bude na nějaký čas stačit, ale velmi brzo začne mít potřebu hrát na něco kvalitnějšího. Klasické piano je prostě klasické piano, o tom žádná, u klavíru je přece důležité cítit ty struny, to žádná elektrika nenahradí. Avšak myslím, že každému je jasné, že v paneláku prostě na klasické piano hrát nelze.